Ekonomika společné měnové unie se v posledních kvartálech dostala z poklesu a od druhé poloviny roku 2013 ustálila své tempo růstu v kladných hodnotách. Jeho síla však stále není taková, jakou by si investoři a politici představovali. Jednu z příčin slabého růstu můžeme nalézt v měnové politice Evropské centrální banky.
Zatímco řada indikátorů, jako je například index nákupních manažerů, ukazuje na akceleraci tempa růstu HDP v eurozóně, skutečná výkonnost ekonomik evropské měnové unie zůstává pozadu za očekáváními. V prvním čtvrtletí tohoto roku eurozóna dosáhla slabého růstu pouze 0,2 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2013. Na vině může být stále velmi nízká aktivita evropského bankovního sektoru.
V oblasti teorie monetární politiky existuje vztah mezi růstem peněžní zásoby (tedy celkového množství peněz v oběhu dostupného v ekonomice) a tempem růstu HDP. Za reprezentanta peněžní zásoby je obvykle považován měnový agregát M1, který mimo oběživa (bankovek a mincí) v rukou nebankovních subjektů zahrnuje i vklady na běžných účtech. Z empirické zkušenosti vyplývá, že M1 může sloužit jako dobrý předstihový ukazatel vývoje HDP. Obrat ve vývoji M1 obvykle předznamenává zvrat ve vývoji HDP v horizontu do jednoho roku.
Z aktuálních dat vyplývá, že přestože eurozóna přidala v HDP na roční bázi oproti roku 2013 téměř jedno procento, pokles měnového agregátu M1 naznačuje, že budoucí vyhlídky zůstávají slabé a růst do konce roku bude omezený. Zatímco důvěra evropských spotřebitelů i podnikatelů se nadále zlepšovala, v první polovině tohoto roku táhlo eurozónu dolů především splácení půjček v rámci programu dodávek dlouhodobé likvidity (Long-Term Refinancing Operations; LTRO) poskytnutých Evropskou centrální bankou evropským komerčním bankám. Evropský bankovní systém zároveň zůstává příliš chatrný na to, aby výpadek této likvidity dokázal kompenzovat zvýšenou úvěrovou aktivitou. Na řadě je proto nyní opět ECB.
Evropská centrální banka představila detaily nového programu TLTRO 3. července, který slibuje zlepšit fungování evropského bankovního systému a posílit jeho schopnost půjčovat peníze do reálné ekonomiky. Podaří-li se díky tomuto programu ECB otočit vývoj měnového agregátu M1, můžeme od něj očekávat výsledek v podobě rychlejšího růstu HDP v první polovině roku 2015. Vztah růstu peněžní zásoby a růstu reálného produktu je v současné době také podpořen prakticky nulovou inflací a riziko, že by se dodávky nové likvidity promítly pouze v růst cenové hladiny, tak zůstává nízké. Tato zpráva je zároveň pozitivní pro evropské akcie, které jsou dnes na vývoj ekonomiky eurozóny velmi citlivé.
V Charles Bridge budeme kroky ECB nadále sledovat. Je zřejmé, že pouhé další snižování úrokových sazeb není v současných podmínkách dostatečné a pro podporu úvěrové aktivity bank a silnějšího hospodářského růstu je nutná ještě uvolněnější měnová politika (i použití nekonvenčních opatření). Současná rozhodnutí ECB se mohou jevit pozitivně, je však nutné stále sledovat a vyhodnocovat jejich realizaci a dopady. Ty budou mít významný vliv i na výkonnost evropských akciových trhů.
