Téma protiruských sankcí dnes rezonuje prakticky v celém mediálním prostoru. Ruská ekonomika však začala oslabovat již před otevřením ukrajinsko-ruského konfliktu. Klesající hodnota rublu, propad v objemu přímých zahraničních investic i částečné uzavření evropského hospodářského prostoru ruským exportérům způsobí Rusku s vysokou pravděpodobností významně vyšší hospodářské škody než Evropě. Rusko v současnosti pro eurozónu znamená méně než 3 % z celého objemu exportu a oproti roku 2013 jeho exportní význam pro eurozónu nadále klesá. Obavy z dopadu sankcí na evropskou ekonomiku tak spíše připomínají přetrvávající hospodářskou slabost Evropy než její příliš vysokou závislost na Rusku.
Tempo růstu exportu zemí eurozóny do Ruské federace od počátku roku 2010 popisuje následující graf, který jasně ilustruje sestupný trend. Export do Ruska v absolutním vyjádření klesl, oproti stejnému období v předcházejícím roce, poprvé ve sledované periodě v prosinci roku 2012. Od června roku 2013 pak již klesal kontinuálně a tempo poklesu do současnosti stále zrychluje. Zatímco na svém vrcholu v listopadu roku 2012 dosáhl export do Ruska hodnoty téměř 9 miliard eur, o rok později to bylo již o zhruba 1,5 miliardy méně. V květnu tohoto roku byla pak hodnota exportovaného zboží a služeb do Ruska z eurozóny nižší oproti stejnému měsíci předcházejícího roku o více než 15 %.
Obrovský dopad má současný konflikt na sentiment evropských spotřebitelů, firem i investorů na finančních trzích. Pokles vykázal v srpnu jak index spotřebitelské důvěry Evropské komise, tak i francouzský INSEE průzkum podnikatelské důvěry. Tento vývoj bude nadále působit směrem ke zpomalování růstu evropské ekonomiky. Ignorovat není možné ani klíčový význam Ruska pro Evropskou unii v oblasti importu některých komodit, především zemního plynu.
Rusko je důležitým obchodním partnerem Evropské unie. Jeho exportní význam pro evropské vývozce by však neměl být přeceňován.
